Seznam materiálů způsobilých pro příspěvek na termomodernizaci
se používá k izolaci stavebních příček, balkonových desek a základů, jako součást izolačních systémů nebo k ochraně proti vlhkosti:
vytápěcí předávací stanice s teplotním programátorem;
- plynový kondenzační kotel s ovládacími, bezpečnostními a regulačními armaturami a také systémem přívodu vzduchu a odvodu spalin;
- kondenzační olejový kotel s ovládacími, bezpečnostními a regulačními armaturami a také systémem přívodu vzduchu a odvodu spalin;
- nádrž na plyn nebo olej;
- kotel na tuhá paliva splňující alespoň požadavky stanovené v nařízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES s ohledem na požadavky na ekodesign kotlů na paliva trvalé (Sbírka zákonů UE L 193 ze dne 21.7.2015, str. 100);
- připojení k topné nebo plynové síti;
- stavební materiály zahrnuté v topném systému;
- stavební materiály zahrnuté v instalaci pro přípravu teplé užitkové vody;
- stavební materiály zahrnuté v systému elektrického vytápění;
- tepelné čerpadlo s příslušenstvím;
- solární kolektor s příslušenstvím;
- fotovoltaický článek s příslušenstvím;
- okenní a dveřní dřevěné výrobky včetně oken, světlíky s montážními systémy, balkonové dveře, garážová vrata, průhledné neotvírací plochy;
- konstrukční materiály tvořící systém mechanického větrání s rekuperací tepla nebo rekuperací tepla a chladu.
Tepelná izolace stěn a střechy – vyplatí se taková investice?
Mnoho investorů, budoucích majitelů nebo dokonce nájemců budov si klade otázku, zda se tak nákladná investice skutečně vyplatí. Odpověď je velmi jednoduchá a logická, vždy se to vyplatí, zejména s ohledem na neustále rostoucí náklady na vytápění, které jsme nuceni využívat i několik měsíců v roce. Správně provedená tepelná izolace, nutně s použitím nejkvalitnějších materiálů, výrazně sníží účty v topné sezóně. Nezateplená budova ztrácí asi 30-35 % tepla jen stěnami a k tomu je třeba připočítat i špatně izolované střechy nebo netěsná okna či venkovní dveře. To platí nejen pro obytnou část domu, ale i pro ostatní vytápěné hospodářské budovy na pozemku. Vynaložené náklady se velmi rychle vrátí, i když je předtím nutné provést odborný posudek, nejlépe pomocí termokamery, který přesně ukáže, kudy uniká nejvíce tepla. Studie ukázaly, že v případě domu s plochou do 150 m2 to může být až 10 000 – 12 000 kWh ročně a finanční ztráty se v takové situaci počítají v tisících zlotých.
